Miloš Cvach 1945
17/82, 1982

Miloš Cvach je všestranným a v České republice méně známým umělcem pohybujícím se zejména na poli konceptuálního geometrického objektu, ale i malby, grafiky, fotografie nebo autorské knihy. Od roku 1973 žije a pracuje v Paříži. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně a v šedesátých letech pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru Jiřího Johna. Jako pedagog působil na Sorbonně, v Centru Georgese Pompidoua nebo na škole umění v bretaňském městečku Quimper. Dodnes vyučuje na Škole výtvarných umění ve Valenciennes. Na konci osmdesátých let též absolvoval stáž v USA. Pravidelně vystavuje u nás i v zahraničí, často se svou ženou Sophií Curtil, která se stejně jako on věnuje minimalistickým kompozicím. Jeho zatím poslední velká česká výstava s názvem Není to socha! proběhla v Galerii výtvarného umění v Chebu, kde byla představena celá šíře jeho výtvarného projevu.

Na počátku své tvorby se Cvach věnoval stylizované figuře. Jeho první nástěnné abstraktní objekty z překližky začaly vznikat až ve Francii, a to v roce 1978, přičemž začal pracovat v sériích. Svá díla od té doby pravidelně označuje pouze počátečním písmenem a pořadovým číslem. Kromě samotné formy hraje důležitou roli v jeho objektech také barva a různé druhy povrchu (například střídání lesklých a hrubých ploch). Kruciální je pro něj také inspirace přírodou, kterou ovšem mimeticky nenapodobuje. Hlavním principem v jeho tvorbě je spíše práce s přírodními principy harmonie či rovnováhy a krajinná kompozice. Cvachovy práce se záhy po roce 1980 odpoutaly od stěny a tím se staly spíše sochařskými objekty, které autor instaluje do svébytných kompozic. Východiska tvorby Miloše Cvacha jsou spíše intelektuální a procesuální. Nejedná se o spontánní impulzivní tvorbu.

Drobnější objekt 17/82, jenž vznikl na počátku osmdesátých let, patří do skupiny raných nástěnných objektů, které určily směr celé jeho další tvorbě. Zajímavostí je, že se dlouhá léta nacházel ve sbírce významného brněnského umělce a sběratele Dalibora Chatrného, s nímž autor sdílí podobný umělecký názor. Cvach zde použil svoji typickou světle zelenou barvu a základní geometrický tvar půlkulaté válcové výseče. Problematika kruhu nebo válce a jejich výsečí se prolíná celým jeho dílem. Autor tak ohledává možnosti
vyznění základního geometrického tvaru ve spojení s výraznou barevností.

• Martin Vaněk