Adriena Šimotová 1926–2014
DVOJICE, 1986

Adriena Šimotová se na poli výtvarného umění etablovala již v průběhu padesátých let. Během svých středoškolských studií prošla především grafickou a kresebnou průpravou. Její umělecká dráha pokračovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde byl jejím profesorem Josef Kaplický a kterou ukončila v roce 1956. V té době byla již tři roky vdaná za Jiřího Johna a také začala intenzivněji vystavovat. V roce 1958 participovala například na přehlídce Expo 58 v Bruselu. Na konci padesátých let oba manželé stáli u zrodu skupiny UB 12, a to společně s Václavem Boštíkem, Věrou Janouškovou, Vlastou Prachatickou, Stanislavem Kolíbalem, Alenou Kučerovou ad. Příznačný pro tuto skupinu, jež vznikla v době postupného společenského uvolňování, kde byl prostor pro experiment a nový umělecký obsah, byl nejen příklon k novému pojetí figurace, ale také k svému druhu senzitivní abstrakci, pro kterou se později vžil pojem nová citlivost. Šimotová volila spíše první cestu a středobodem její tvorby se od té doby natrvalo stává člověk, gesto, otisk. Senzitivita se úměrně narůstající umělecké zkušenosti a životním útrapám v jejích dílech postupně zintenzivňuje a dostává se jí mnohdy až transcendentního vyznění (v roce 1972 umírá Jiří John). Od sedmdesátých let převládá v její tvorbě jako médium vyjádření papír, a práce Adrieny Šimotové působí díky tomu velmi křehce a efemérně. Čím více převládá v jejím díle papír a experimentování s tímto materiálem (neváhá jej perforovat, trhat, překládat, mačkat a mnoha dalšími způsoby umělecky zpracovávat), tím více ustupuje do pozadí barevnost. Nakonec je prostředkem vyjádření dotyk a kresba, což přetrvává až do pozdní tvorby umělkyně. Kresbu přes karbonový papír s názvem Dvojice Šimotová vytvořila v roce 1986, kdy měla za sebou několik intenzivních tvůrčích pobytů v bývalém františkánském klášteře v Hostinném v Podkrkonoší. Práce dobře reprezentuje zmíněnou polohu tvorby Adrieny Šimotové, kdy jediným výrazovým prostředkem je velmi jemná perforace papíru a kresba – frotáž, jež na první pohled vyvolává pocit lehkosti. Název Dvojice divákovi napovídá, aby hledal konkrétní antropomorfní tvary, avšak jediné konkrétní, co by souviselo s člověkem, je naznačený dotyk dvou torz.
• Martin Vaněk