Bohumír Matal 1922–1988
Krajina vod, 1970

BOHUMÍR MATAL, KAMILA PLANEROVÁ, KRAJINA VOD, 1970
Bohumír Matal (1922–1988), známý především svým působením ve Skupině 42, patří k předním osobnostem brněnského poválečného malířství. Vedle maleb však byly důležitou součástí jeho tvorby také umělecké realizace v architektuře. Jeho vitráže, mozaiky, sgrafita, reliéfy či textilní díla můžeme najít v mnoha městech po celém území tehdejšího Československa (Brno, Praha, Ostrava, Žďár nad Sázavou, Bratislava atd.). Zájem o realizace v architektuře provázel Matalovu tvorbu od samotných počátků, které byly formovány nejen jeho studiem v ateliéru monumentální malby na brněnské ŠUŘ, inspirací v Picassových a Domínguezových velkorysých dílech, ale také přátelskými kontakty s celou řadou architektů. K nejužšímu okruhu Matalových přátel patřil především architekt Ivan Ruller, který byl spolu s Matalem dokonce členem mezioborové umělecké skupiny Brno 57. A právě ve spolupráci s Ivanem Rullerem vzniklo i nabízené dílo s názvem Krajina vod. Jedná se o variantu stejnojmenného díla, které Matal vytvořil v roce 1970 v souvislosti se stavbou správní budovy národního podniku Ingstav v Brně, jedné z nejvíce oceňovaných staveb architekta Rullera. Inovativnost Rullerova pojetí brutalistní budovy souviselo mimo jiné s vnitřním členěním prostoru. Inspirován německým typem administrativních prostor, připodobňovaných ke krajině (tzv. Bürolandschaft), pojal Ruller jednotlivá podlaží jako otevřené haly, které byly členěné na menší sekce pouze květinami a paravány. Součástí stavby bylo také několik uměleckých děl – ve vstupní části vytvořili své plastiky Eva Kmentová a Milan Buřival a ve foyer vznikla dřevěná reliéfní stěna od brněnských umělců Pavla Navrátila a Zdeňka Macháčka. Vytvořením díla do nejvíce reprezentativních prostor budovy, tedy do zasedací síně, byl pověřen Bohumír Matal. Patrně s ohledem na ideová východiska celé stavby zvolil Matal jako předlohu svou starší malbu s názvem Krajina vod, kterou vytvořil již v roce 1962. V první polovině 60. let se v Matalových malbách, jež se poněkud překvapivě ocitly v blízkosti strukturální, lyrické abstrakce, často objevovaly paralely s přírodními a biologickými procesy, což skvěle korespondovalo s Rullerovým uvažováním o stavbě. Podle Matalova návrhu vznikla, pokud je známo, dvě díla v technice netkané textilie art protis, která se od konce 60. let těšila ohromné oblibě. Do interiéru budovy Ingstavu byla nakonec umístěna rozměrnější varianta motivu (280 × 280 cm). Nyní nabízené dílo, které podle Matalova návrhu vytvořila textilní výtvarnice Kamila Planerová (*1942) a které svým formátem více odpovídá původní malbě na sololitu, získal architekt Ivan Ruller a v jeho pozůstalosti se toto dílo nacházelo až do dnešních dní. Jedná se o jedno z mála dochovaných děl Bohumíra Matala, která vzešla ze spolupráce s architektem a zároveň o jedno z mála jeho děl, která byla vytvořena textilní technikou.
• Martina Mrázová