183
David Možný 1963
MISS YOU, 2020–2025

... Průstřel je tím, co nás znejišťuje, co narušuje neutrální minimalismus vnímaného prostřed.... Konfrontace s trajektorií střely v transparentním skleněném „labyrintu“ je fyzickou a zároveň existenciální zkušeností. Do úvahy přichází potencialita křehkosti, nedostatku, smrti, ztráty, ale také touhy, k níž nás jaksi zkorumpovaně přivádí dvojznačnost nápisu Miss You: Minul jsem tě / Chybíš mi vyraženého na každém náboji. Pochopení celku přichází na konci instalace, v pomyslném bodě bezpečí u neporušeného skla, kde by se nám již vypálená střela neměla šanci zavrtat do těla. Ročně se na světě vyprodukuje 14 000 000 000 nábojů, to znamená 445 kusů za jednu vteřinu a 44 kusů za jedno mrknutí oka. My patříme mezi ty, kteří přežili. Není už jen to důvod k pocitu provinilosti? Po týdnech izolace se vracíme do veřejných prostorů ne-míst, nyní nejen esteticky sterilních, ale i pečlivě vydezinfikovaných. Open officy, nákupní centra, letištní haly, banky se opět začínají zaplňovat. Systém, jehož jsme součástí, nás ubezpečuje, že se vracíme do normálu, a stále se snaží tvářit, že chrání naše životy, ale před kým vlastně? Při pohledu na hromadu kulek s nápisy Miss You přemýšlím nad touhou a smrt., cítím, že tyto dvě veličiny života mají hodně společného. Minimálně to, že nás brutálně probouzejí z iluze bezpečí, dostatku a nasycenosti.

• Jana Písaříková