Hana Svobodová 1991
SNOVAČ, 2023

Podle internetové Wikipedie je skafandr druh ochranného obleku, jenž svého uživatele chrání před nepříznivým vlivem okolního prostředí. Je to speciálně konstruovaná „tělesná“ vrstva, která v základních aspektech vychází z tvaru postavy a umožňuje člověku fungovat i v extrémních podmínkách, jež jsou neslučitelné se životem. S ohledem na to, že musí splňovat zvláštní nároky, vymyká se vzhledem i materiálovými kvalitami běžným formám. Na jedné straně mu bývá vlastní jistá schematičnost a robustnost, na straně druhé stojí naopak subtilnost a smysl pro detail. K tomu obvykle odvozeně vychází z přírodních rámců. Podobné je to i s pracemi sochařky Hany Svobodové.  
Její stejnojmenná výstava otevírá nejen obecné otázky tělesnosti, takže z různých úhlů pohledu uvažuje o ne/přítomnosti těla, možnostech jeho otisků do reality a asociacích, které je mohou provázet, ale zároveň se zabývá také stavy ohrožení, zranitelností, bolestí a v konečném důsledku i smrtí. Minimálně z tohoto pohledu vykazuje existenciální rozměr. Skafandr pro Hanu Svobodovou představuje otevřený symbol. Může to být plášť, pouzdro nebo obal, ale vždy se jedná o jistý druh útočiště. Někdy před světem, jindy před sebou samým. Její postupy vycházejí ze zažitých tvůrčích procesů, na něž navazuje intuitivnost, takže je na jejích zavinovacích objektech možné nalézt stejně tak místa nastříkaná chromem evokujícím datové technologie, jako texturu připomínající cukrářské „pusinky“. Pocit trýznivé citlivosti vnášejí zabodnuté peány.  
Peří vše posouvá do hybridní polohy na neidentifikovatelné pomezí člověka a zvířete, takže v instalaci nepřekvapí ani levitace. „Beztíže“ vyvolává dojem nestandardních podmínek, pro které jsou skafandry určeny, ale má blízko třeba i k umně splétaným hnízdům snovačů, jejichž kolonie lidé vypalují plamenomety. Tím se obloukem vrací motiv základní životní snahy – dokázat přežít v nepřátelsky vystavěném prostředí. Mezi negativní faktory, před nimiž má skafandr chránit, patří –  kromě jiného – i tlak a je jedno, jestli jde o ten v hlubinách vesmíru nebo tlak každodennosti, kdy vakuum, extremní teploty nebo radiaci nahradí prázdnota, dusno a toxické vztahy. Nakonec zůstává jediná věc, o kterou jde – možnost bez obav a volně se nadechnout.
• Radek Wohlmuth, text k výstavě Skafandr, Galerie města Blanska, 2023