Jan Smetana - Z Michle, 1943

Jan Smetana 1918–1998
Z Michle, 1943

olej, karton, rám
27 x 36,5 cm
sign. J. Smetana, na rubu Smetana Z Michle, č.129

„Malíř tichého zázračna uprostřed obyčejné všednosti.“ Luboš Hlaváček 

Objevování básnických hodnot moderního města patřilo k základním východiskům umělců sdružených ve Skupině 42, mezi něž se řadil i Jan Smetana (1918–1998). Období okupace bylo pro mladého umělce tvrdou životní zkouškou. Se zdrcující zkušeností z koncentračního tábora v Sachsenhausenu se po svém návrat do Prahy v roce 1940 vyrovnával v několika obrazech a kresbách. Krátce poté však navázal kontakt s teoretikem umění Jiřím Kotalíkem a vzápětí i s Františkem Grossem a Františkem Hudečkem, téměř o dekádu staršími malíři, s nimiž se začal pravidelně scházet a diskutovat o cestách moderního umění v podmínkách současného světa. A právě ve Smetanově ateliéru se v listopadu roku 1942 konala ustavující schůzka Pracovní skupiny, která později přijala název Skupina 42. V raném období Smetanovy tvorby má důležité místo industriální krajina pražské Michle. V roce 1943 vytvořil několik variant pohledů na nedávno dostavěný michelský plynojem a o pět let později vybral dva obrazy tohoto tématu i na svou první samostatnou výstavu v Topičově salonu v Praze. Obrazy s námětem michelského plynojemu následně do svých sbírek zařadila i Galerie umění v Karlových Varech nebo Moravská galerie v Brně. Smetana nacházel v civilní věcnosti a každodennosti předměstských zákoutí zvláštní poetiku. Záměrně vyhledával nemalebné pohledy na městskou krajinu poznamenanou činností člověka a v michelském plynojemu našel působivý protějšek k plynojemu libeňskému Františka Grosse. V nevelkém formátu Smetana transponuje konkrétní motiv impozantní stavby do obrazového prostoru podle výtvarných zákonitostí a přenáší tak skutečnost do znakové řeči obrazu. Mohutná masa budovy vymezuje z pravé strany obrazové pole a její neohraničenost působí až hrozivým dojmem. Industriální výjev, rytmizovaný vertikálami sloupů elektrického vedení, je prozářený pro autora typickým atmosférickým světlem. Smetana klade důraz na světelné hodnoty malby, vytváří rozlehlý vzdušný prostor nad velmi nízkým horizontem. Jeho jemné, senzuální barevné pojetí dává liduprázdnému výjevu atmosféru ranního průzračného vzduchu s velmi lyrickým vyzněním. Smetana si ostatně do svých deníků poznamenal, že chápe, „proč Camille Corot maloval nejraději v hodinách rozednění nebo soumraku. V těchto krásných chvílích mají věci v přírodě zvláštní tajemství a cítíme jejich vzájemnou jednotu i jednotu s nekonečnem. Každodenní praktický ruch a shon je ještě nepoznamenal svým neklidem. Cítíme ‚souvislost věcí‘.“

Martina Mrázová

ETCETERA
ART

ART SALE
& CONSULTING

ETCETERAART JE
PROSTOR PRO UMĚNÍ

ETCETERA ART JE GALERIE A AUKČNÍ DŮM ZAMĚŘENÝ NA PREZENTACI A PRODEJ PŘEVÁŽNĚ ČESKÉHO SOUČASNÉHO A POVÁLEČNÉHO UMĚNÍ

 

©ETCETERA 2025

design – Aparat.

code – X Production