Jan Wojnar 1944–2014
PŘESÝPACÍ BÁSEŇ, 2004

písek, papír, dřevo, 30 × 30 cm, sign. na rubu Wojnar 2004

Podle Jiřího Valocha patří Jan Wojnar k našim nejradikálnějším konceptualistům. Princip jeho přesýpacích básní lze najít již ve vizuální poezii Jiřího Koláře, nicméně Wojnarův přístup je ryze konceptuální. Přesýpací básně patří mezi zásadní Wojnarova díla, která začínají vznikat v šedesátých letech a ke kterým se opakovaně vrací v devadesátých letech i na přelomu století. Černé kazety s papírovým reliéfem a sypkým materiálem (cukrem či pískem) nejsou určeny k permanentní instalaci na zeď, ale přetáčením v rukou tvoří slyšitelnou báseň. Wojnar se tímto odklání od statického modelu výtvarného díla, před které je divák jen pasivně postaven. Jde tu o propojení díla i diváka skrze aktivitu, kterou musí vyvinout a dílo rozpohybovat.