Jiří David 1956
ČTYŘI KVĚTY, 1990

kombinovaná technika, plátno, 75 × 65 cm
sign. na rubu ČTYŘI KVĚTY DAVID 90

Jedním z klíčových rozpoznávacích znaků v díle Jiřího Davida je jeho výrazný a charakteristický důraz na kresbu, traktovanou v různých malířských podobách. Kresba, provedená malířsky, je na Davidových plátnech přítomná od Bílé série z druhé poloviny 80. let, a v pravidelně nepravidelných rytmech se permanentně vrací. Malířská kresba představuje nejen možnost perspektivního myšlení v obraze, této dominantní složky ikonograficky vrstevnatého Davidova díla, ale svou podstatou umožnuje také ideálně rozvíjet strategii fragmentární narace. Ta generuje nekonečný a nehierarchický výběru motivů, jak se objevují v naší společenské realitě, ale také souvisí s vnitřním myšlením autora, s jeho osobními prožitky a estetickými či postestetickými preferencemi. Umožňuje tak prolínat společenskou a osobní rovinu díla v jednotícím estetickém formátu a vizuálním rytmu, kdy není žádný z aspektů díla upřednostńován na úkor jiných.

Martin Dostál