Jiří Hilmar 1937
BEZ NÁZVU, 1976

provázek, plátno, dřevo
160 × 160 cm
sign. na rubu Jiří Hilmar 76

VYSTAVENO
Jiri Hilmar, Forum Kunst, Rottweil, Německo 1976

Jiří Hilmar ve svém díle inscenuje setkání kontrastně působících materiálů a kompozičních linií. Tyto kontrasty využitých materiálů a jejich povrchových textur (které mají i trochu reliéfní charakter) jsou částečně překonávány souladně působícími barevnými tóny. Hlavní kompoziční osy zde představují diagonální linie, které jakoby přeškrtávají pravoúhlý podklad plátna. Motiv určitého překrývání vrstev či tahů můžeme interpretovat kupříkladu jako odkaz na starověkou pliniovskou legendu o malířském setkání Apella a Protogena, kteří navrstvili na malířskou desku několik barevných tahů přes sebe, čímž vznikl nejen svérázný malířský dialog beze slov, ale též svým způsobem první abstraktní artefakt v dějinách (viz Plinius Gaius Sekundus: O umění a umělcích, Praha 1941). Dílo Jiřího Hilmara využívá dílčích kontrastů a zároveň i harmonizujících sjednocení. Uplatňuje se v něm minimalismus zvolených prostředků, geometrická přísnost, a přitom také jemně působící povrchy a barvy vybraných materiálů. Takřka haptické kvality, které artefakt taktéž evokuje, se propojují s Hilmarovým zájmem o přesné grafické ztvárnění, v němž navazuje nejen na svoji dřívější zkušenost s grafickým designem (Jiří Hilmar byl jedním z předních představitelů inovativního československého plakátu v šedesátých letech 20. století), ale i na jeho tendenci vytvářet „seriální“ obrazové struktury v duchu tzv. konkrétního umění. Autor zde využívá výtvarné strategie asambláže, koláže, objektu, které nechává vystoupit v jejich hmotných kvalitách na přesném, jednoduchém a účelném geometrickém rastru. Posouvá tak spolu s dalšími výtvarníky „konkrétistického“ ražení moderní obrazovou tvorbu směrem k větší autonomii uměleckých prostředků a prvků.
• Václav Hájek