Milan Knížák 1940
CLOTHES PAINTED RIGHT ON A BODY – FUNERAL (MOURNING), LOVE CLOTHING, 1971

Milan Knížák je veřejně činná a umělecky výrazná osobnost. Na přelomu padesátých a šedesátých let studoval Pedagogickou fakultu UK a Akademii výtvarných umění v Praze, později v letech sedmdesátých ještě Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, což souviselo s jeho zájmem o matematiku, jenž se tehdy projevoval i v jeho tvorbě. Žádnou ze zmíněných škol nedokončil. Již v polovině šedesátých let se totiž stal výraznou figurou československého akčního a konceptuálního umění nebo happeningu. V roce 1965 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. Jeho krédo spočívalo v přiblížení umění životu. Z toho důvodu množství jeho akcí a „krátce trvajících výstav“ probíhalo ve veřejném prostoru. Knížákových uměleckých aktivit si brzy všimli přední čeští teoretici umění včetně Jindřicha Chalupeckého nebo Jiřího Koláře, kteří jeho práci veřejně oceňovali. Knížák se například v roce 1977 stal laureátem Ceny Jiřího Koláře. Jako jediný československý umělec byl členem hnutí Fluxus, díky němuž je dodnes celosvětově proslulým. Na základě toho se také v roce 1968, po obstrukcích ze strany úřadů, které mu dlouhou dobu nechtěly vydat pas, dostal na stáž do Spojených států amerických, kde byl jmenován ředitelem pro oblast Fluxus East. Umění akce a happeningu se Knížák věnoval v podstatě až do osmdesátých let minulého století, kdy se v jeho práci začíná projevovat příklon k sice klasickým, avšak v jeho pojetí inovovaným technikám malby a skulptury, popřípadě objektu. V předchozích letech se ovšem hyperproduktivní Knížák věnoval i dalším oblastem, včetně designu, módy, hudby, fotografie, architektury nebo literární tvorby. V tehdejším Československu se ale zřejmě nejvíce prosadil až po roce 1989. V roce 1990 totiž stanul v čele Akademie výtvarných umění v Praze jako její rektor a v této funkci působil sedm let. Následovalo dlouhé období opředené mnoha kontroverzemi, kdy byl generálním ředitelem Národní galerie v Praze (v letech 1999–2011). I když byly jeho konkrétní kroky ve vedení mnohdy kritizovány, přesto byl jedním z nejdéle působících ředitelů této přední české instituce. Jako rektor a profesor na akademii i později jako ředitel Národní galerie v Praze dlouhodobě výrazně ovlivňoval českou uměleckou scénu. V současnosti se Knížák věnuje společenské kritice a jeho postoje přesně vystihuje motto, kterým vítá návštěvníky svého webu: „asi jsem hlupák nebo Marťan“.
• Martin Vaněk