TOMÁŠ MEDEK 1969
HRUŠKA, 2018

Tomáš Medek žije a pracuje v Brně; vystudoval zde Střední uměleckoprůmyslovou školu a Fakultu výtvarných umění VUT (ateliér sochařství Vladimíra Preclíka), na níž od roku 1998 působí jako pedagog v ateliéru sochařství (vedoucí Michal Gabriel) a vedoucí kabinetu 3D technologií. Během studia absolvoval stáž na Nova Scotia College of Art and Design v kanadském Halifaxu. Tomáše Medka lze v našem prostředí právem považovat za průkopníka prostorové tvorby vznikající pomocí 3D technologií, kterým se věnuje již od roku 2005. K těmto technologiím dospěl přirozenou cestou skrze své dílo, od počátku charakteristické svou otevřenou geometrickou strukturou, do níž je možné v případě rozměrnějších realizací buď přímo fyzicky proniknout, nebo alespoň vnímat jejich vnitřní strukturu. Metody 3D tisku pak Medkovi umožnily popsaný přístup technicky zdokonalit. Od počátku devadesátých let, kdy začal studovat na FaVU, tvořil zejména geometrické objekty. Typickou polohou byl pro něj různými způsoby koncipovaný tvar krychle tvořený buď chaotickými, nebo přísně geometrickými prostorovými strukturami. Jako materiál využíval dřevo nebo kov, případně předměty denní potřeby jako například lžíce. Jeho objekty byly až do roku 2017 převážně monochromní, mnohdy ponechané v přirozeném stavu materiálu. Barva se začala objevovat zejména u struktur vycházejících z přírodnin – ovoce, zeleniny, semen, drob-ných živočichů apod. Výjimky, co se týče tématu, tvoří realizace pro veřejný prostor, jako například jeho Pocta Tomáši A. Edisonovi (Brno, Malinovského náměstí, návrh 2007, realizace 2010). V posledních pěti letech se Medkovy skulptury začínají objemově uzavírat do celistvého tvaru, jenž sice stále prozrazuje okouzlení geometrií, ale ve svém výsledku se jedná o tvary organičtější, v nichž také umělec neřeší vnitřní struktury, ale věnuje se více povrchu i barvě. Začala tak, samozřejmě pomocí 3D technologie, vznikat díla jako Patizony II (2017, ABS plast), Rajče–Hybrid (2019, ABS plast), Lusk (2019, dřevo) či Cloud (2020, ABS plast). Rozměrné dílo Hruška (2018) z ABS plastu je barevným a rozměrnějším předstupněm monochromatických bílých skulptur vytvořených následujícího roku. Hruška je výsledkem skenování reálného uschlého plodu a následné počítačové úpravy tvaru, jenž byl segmentován do 397 dílů. Ty byly poté vytištěny přímo z barevných strun a následoval proces jejich lepení a broušení, případně doplňování pomocí 3D pera. Výsledek je aluzí na kubistické tvarosloví. Podle informací autora trvala práce na tomto objektu půl roku. 

Martin Vaněk