Tomáš Ruller 1957
BÝT ČI NEBÝT, ŠVÉDŮV STŮL, MORAVSKÝ KRAS, 1979

dvě černobílé fotografie (každá 23,5 × 18 cm), vintage print, vlasy, autorská adjustace, plexibox 82 × 62 cm, sign. na rubu Ruller 79, autorské razítko, autor fotografií Tomáš Ruller a Jiřina Nováčková

Schéma iniciačního rituálu je zřetelně patrné v introvertní akci Tomáše Rullera Být či nebýt, uskutečněné navíc v magickém prostředí paleolitické jeskyně (Švédův stůl) v Moravském krasu. Neznamená to ovšem, že by Ruller na základě etnografického studia vědomě reprodukoval scénář nějakého konkrétního rituálu, vytrženého z jiného kulturního kontextu. Takové doslovné mechanické opakování by nemělo žádný smysl. Je však příznačné, že ve své akci použil řadu univerzálních obřadních prvků a symbolů, které se v různých obměnách a kombinacích vyskytovaly téměř ve všech kulturních okruzích. Původní význam mnohých z nich se již sice z obecného povědomí vytratil, ale v současných rituálech bývá znovu spontánně obnovován. Obřadní aktivita tak pomáhá reaktivovat hluboko v nevědomí zasuté archetypální obsahy, které zřejmě dodnes neztratily pro život člověka svou důležitost. Jestliže si například Ruller v průběhu své akce nechal pomalovat levou polovinu těla bílou a pravou černou barvou, aby vyjádřil svou touhu po integraci a sjednocení protikladů, zřejmě si přitom neuvědomoval, že tak bývá zobrazován původní androgyn Adam Kadmon. Pravděpodobně ani nevěděl, že mýtus primordiálního androgyna, společný téměř všem kulturám, dal vzniknout četným rituálům, jejichž cílem bylo alespoň dočasné dosažení původní dokonalosti, jednoty a totality.
Jeho rituál ovšem obsahoval i řadu zcela vědomě prováděných úkonů. Ostříhání dohola bylo dobrovolnou obětí (zastupující v iniciačních rituálech běžnou obřízku nebo jiné tělesné poškození), ale zároveň také rozloučením s minulostí, omývání v potoce bylo symbolickou očistou a znovuzrozením do nového života, kontemplace základních geometrických obrazců, které si namaloval na skálu, byla duchovním cvičením běžným zejména v orientálních kultech (jantry). Celý obřad byl provázen intenzivní komunikací s přírodou, prožitkem jednoty čtyř živlů: oblohy nad hlavou, šumění vody z blízkého potoka, zapáleného ohně a země, v jejímž lůně, představovaném jeskyní, se obřad odehrával. Není pochyby o tom, že tento komplexní a zdánlivě synkretický rituál musel zanechat v Rullerově vědomí hlubokou stopu, že přispěl k proměně jeho osobnosti, a že tedy byl nejenom smysluplný, ale i účinný.

František Šmejkal
Návraty k přírodě, úvod do katalogu, Galerie fotografie, Bělehrad 1981.