Stano Filko 1937–2015

Stano Filko patřil k významným představitelům slovenského avantgardního umění. Během svého života svá díla vystavoval nejen v Československu, ale také v Itálii, Francii, Německu či ve Spojených státech amerických. V roce 1969 vystavoval na Pařížském bienále, roku 1982 na prestižní výstavě Documenta v Kasselu, kde zaujal instalací Bílý prostor v bílém prostoru. Jeho součástí bylo na bílo natřené „embéčko“, ve kterém rok předtím emigroval do západního Německa. O dva roky později se z Düsseldorfu přestěhoval do New Yorku, po „sametové revoluci“ se z emigrace vrátil.

Stano Filko ve své tvorbě propojuje různá média, tradiční umění závěsného obrazu posouvá do instalací. Během své tvorby si vytváří vlastní teoretický systém a unikátní způsob, jak zacházet s médii, aby mohl následně dokumentovat své prostorové objekty – nově vzniklé artefakty. Jeho tvorbu výrazně poznamenal zážitek klinické smrti. Filko si vytváří svoji vlastní mytologii. Velký důraz přisuzuje barvám, bílá je pro něj barva duchovnosti.
„Filkove kozmologicky orientované koncepty spájajú každodennú realitu s metafyzickými až mystickými projekciami, v ktorých nachádza svoje miesto každá skúsenosť, vec a udalosť v dejinách ľudstva,“ napsal Marek Pokorný, kurátor společného projektu Stana Filka, Jána Mančušky a Borise Ondreičky na Bienále v Benátkach v roce 2005.
„Bol priekopníkom, nielen u nás, ale aj v kontexte svetovej scény. Unika lokálnym rozmerom aj názorom a nič iné než svetová úroveň ho vlastne nezaujímalo. U nás patril k priekopníkom umenia inštalácie, environmentu a patrí k zakladateľom konceptu u nás. A ako jeden z mála zo staršej generácie zasiahol aj do oblasti nových médií. Vlastne je oveľa ťažšie povedať, čo nerobil, ako to, čo robil, lebo pole jeho pôsobnosti bolo naozaj obrovské,“ Aurel Hrabušický, kurátor SNG.